VLASTNOSTI SRDEČNÍHO SVALU
Efekty:
* inotropní = síla kontrakce
* chronotropní = automacie, schopnost generovat vzruchy; frekvence
* dromotropní = vodivost; vedení vzruchu z SA do AV uzlu
* bathmotropní = dráždivost

REGULACE ČINNOSTI SRDCE
Intrakardiální mechanismy
* Starlingův zákon = síla kontrakce a tepový objem závisí na poklesu diastolické náplně
* Inotropní vliv = pozitivně inotropní vlivy intenzitu stahu zesilují, negativně inotropní vlivy jej oslabují. Zvýšení frekvence zvyšuje sílu stahu
* Anrepův mechanismus = zvýšený tlak v aortě zvyšuje sílu kontrakce

Extrakardiální mechanismy
* vegetativní nervový systém = sympatikus (pozitivní efekty), parasympatikus (negaitvní efekty)
* hormonální systém = adrenalin a noradrenalin, glukagon (inotropní i chronotropní),

Konečný (end) diastolický objem (EDO) je krev v srdeční komoře po skončení diastoly (po uzavření atrioventrikulárních chlopní, po tom co se srdce naplní). V každé komoře je to asi 130 ml.

Končený (end) systolický objem (ESO) je krev, která zůstala v komoře po systole (po uzavření semilunárních chlopní).

Tepový (systolický) objem je krev vypuzená jednou srdeční komorou. Za klidových podmínek je to asi 70 ml, při zátěži 100-150 ml. Vypočítá se jako EDO-ESO.

Ejekční frakce je podíl systolického objemu a konečného diastolického objemu. Vyjadřuje, jaký podíl krve je vypuzen z komory. Činí asi 60%.

PŘEVODNÍ SYSTÉM, AUTOMACIE
Vzruch vznikne v sinoatrialním uzlu (SA), pacemaker), který je nejrychlejší (60-70 za minutu). Další je atrioventrikulární uzel (AV), který je pomalejší (40 za minutu). a zpomaluje tak šíření vzruchu. Odtud jde Hisovým svazkem , který se větví na Tawarova raménka (levé a pravé) a dále jsou Purkyňova vlákna. Z nich jde vzruch do srdečního svalu.
Frekvence se odshora dolů zpomaluje, aby bylo dostatek času na kontrakci síní a naplnění komor. Pokud je někde převodní systém přerušený, jako pacemaker se uplatní nejbližší nižší část. Pokud je frekvence příliš nízká, klesá minutový objem a musí se dát kardiostimulátor.

DRÁŽDIVOST, AKČNÍ POTENCIÁL
Membránové klidové napětí (potenciál) je na vnitřní a vnější straně membrány (uvnitř -, venku +) a hodnota je -90mV. Při dostatečně silném podnětu se změní na akční potenciál. Ten se skládá z depolarizace (na +30mV) a repolarizace (návrat k původnímu klidovému potenciálu). Závisí na Na (více venku) a K (více uvnitř).

Podnět vyvolá otevření sodíkových kanálů a Na+ jde do buňky, což způsobí depolarizaci. Po ní nastává refrakterní fáze (plato), kdy nedochází k srdeční sval ignoruje dráždění. Během repolarizace se pak iontové poměry vrací do normálu.

EKG
Při posuzování se hodnotí frekvence, pravidelnost, sklon elektrické osy a jednotlivých částí cyklu:
* vlna P = depolarizace síní
* interval PQ = převod vzruchu ze síní na komory (od SA po Purkyňovy vlákna)
* QRS komplex = depolarizace komor (R=pozitivní kmit, Q=negativní kmit před R, S=negativní kmit za R)
* vlna T = repolarizace komor

Svody
* bipolární = I, II, III
* unipolární končetinové (Goldbergovy) = aVR (PHK, červená), aVL (LHK, žlutá), aVF (LDK, zelená) + uzemnění (PDK, černá)
* unipolární hrudní (Wilsonovy) = V1 (IV. mž parasternálně vpravo), V2 (IV. mž parasternálně vlevo), V4 (V. mž medioklavikulárně vlevo), V3 (mezi 2 a 4), V6 (V. mž střední axilární čára), V5 (mezi 4 a 6)

nadbytek draslíku = sníží se frekvence, může být až zástava
nadbytek vápníku = zvýší se spazmy

Tok krve je způsoben rozdílem tlaků mezi jednotlivými úseky oběhu - krev může proudit z vyššího tlaku do nižšího. Tento tlakový gradient umožňuje překonat odpory v řečišti. Rychlost klesá od arterií ke kapilárám (nejpomalejší, aby se mohly vyměňovat látky), pak se v žilním řečišti zvedá, ale tlak celou dobu klesá.

Průtok krve je přímo úměrný čtvrté mocnině poloměru cévy.
Periferní odpor je nepřímo úměrný čtvrté mocnině poloměru cévy.

Tlakový gradient je podmínkou cirkulace. Po diastole (2/3 cyklu) bude systola (1/3 cyklu). V systole tlak stoupne k maximu, ke konci klesne. Rozdíl je tlaková amplituda (pulzní tlak).

Koronární oběh slouží k okysličení srdečního svalu. V klidu protéka srdeční svalovinou asi 250 ml/min, při maximální zátěži 1250 ml/min. Okysličená krev se tam dostává hlavně během diastoly, kdy je sval ochablý.

Krev je maximálně desaturována (jako při maximální zátěži v systémovém oběhu), proto když se na chvilku zastaví oběh v koronární tepně, tkáň odumírá - infarkt.

Spotřebovává 15% energie. Spotřeba kyslíku na jednotku hmotnosti je oproti zbytku těla 20x více. Zužitkovává volné mastné kyseliny, glukózu, ale i odpadní látky (laktát a ketony).

Krevní tlak
PK = S 25, D 0
LK = S 120, D 0
aorta = S 120, D 80
plicnice = S 25, D 8

začátek venozních kapilár = 30-35 mmHg
konec venoznich kapilár = 15-20 mmHg

Cévní řečiště se podle funkčnosti dělí na distribuční, která zaujímá 1/3 řečiště a jde o tepenný systém velkého oběhu. Kapacitní řečiště zaujímá 2/3 a je tvořeno žilami velkého oběhu. Tepenné je vysokotlaký systém, žilní je nízkotlaký.

Levá komora vypuzuje okysličenou krev, která jde do těla a v kapilárách probíhá výměna látek mezi krví a mezibuněčnou tekutinou. Z tkání se krev dostává tenkými žilkami do větších žil a jdou do pravé síně. Tímto se uzavře velký oběh.
Tato odkysličená krev je vypuzena do plicní tepny a v plicích se okysličí a odevzdá oxid uhličitý. Z plicního řečiště jde okysličená krev žilami do levé síně a tím se uzavírá malý oběh.

Onkotický tlak = osmotický tlak způsobený bílkovinami (25 mmHg).

Kapilární filtrace = arteriální úsek kapilár, krevní tlak > onkotický tlak; tekutina jde z kapiláry do tkáně
Kapilární resorpce = žilní úsek kapilár, krevní tlak < onkotický tlak; tekutina je resorbována do kapilár

Respirační arytmie je spíš u dětí, dochází k ní k zrychlení srdečního rytmu při nádechu a poklesu při výdechu. Jde o sinusovou arytmii.

Objem komory je 50-150 ml. Klidový minutový objem při frekvenci 50/min a 100 ml vržežného do objemu jedním stahem (tepový objem) je 5 l/min. Při zvýšení frekvence maximální zátěží se minutový objem zvýší asi 5x (25 l/min).

SRDEČNÍ CYKLUS
* plnící fáze = systola síní a diastola komor, kdy se plní krví
* fáze izovolumické kontrakce = začátek kontrakce, kmit R, uzavření cípatých chlopní a ozva u systoly
* ejekční fáze = závěrečná část systoly, otevření semilunárních chlopní a vypuzení krve do tepen; nejdřív je vypuzování rychlé, potom pomalé
* fáze izovolumické relaxace = semilunární chlopně se uzavřou

BAINBRIDGEŮV REFLEX = je vyvolán napnutím pravé síně a zrychluje frekvenci, což je dáno dočasným snížením tonu parasympatiku.

Srdeční svalovina je příčně pruhovaná, buňky jsou na rozdíl od kosterního vzájemně propojeny.

Tlak měřený pod úrovní srdce = vyšší než v úrovni srdce
Tlak měřený nad úrovní srdce = nižší než v úrovni srdce

REGULACE KREVNÍHO OBJEMU
Rychlé mechanismy
* baroreceptorové reflexy = baroreceptory monitorují TK a jsou ve velkých tepnách (nejvíce aorta a karotický sinus); informace o zvýšené barorecepci jsou posílány do vazomotorických a kardioinhibičních center, kde vyvolají útlum sympatiku a aktivaci parasympatiku, výsledkem je pokles TK; funguje to i obráceně a nastane zvýšení TK
* renin-angiotenzinový systém = zapojení ledvin do řízení TK; spouštěcím faktorem je pokles průtoku v ledvinách a zvýší se TK
* atriální natriuretický peptid (ANP) = snižuje TK

Pomalé mechanismy
* ledviny = regulují množství vyloučených tekutin (antidiuretický hormon, ADH z hypofýzy zvyšuje resorpci vody v distálních tubulech)
* aldosteron = hormon kůry nadledvin, zvyšuje resorpci vody a Na+ iontů

Místní mechanismy = chemické mechanismy zajišťují rovnováhu mezi metabolickými potřebami a průtokem krve.

Celkové mechanismy = regulují cévní odpor a minutový výdej tak, aby byl průtok optimální.
* nervové = redistribuce minutového srdečního objemu
* humorální, hormonální

Při fyziologických hodnotách (120/80) je střední tlak 93 mmHg.

Průtok mozkem závisí na věku jedince - v mládí 750 ml/min, po 50. letech klesá. Hyperkapnie má vazodilatační účinek, dýchání čistého kyslíku vazokonstrikční. Při zvýšení TK dochází k vazokonstrikci a naopak při snížení TK k vazodilataci.

Proudění krve v cévách
* laminární = v rovnch úsecích s nepoškozeným endotelem
* turbulentní = céva je zúžená, nebo je tam překážka

Korotkovovy fenomény jdou slyšet, když v arterii krev proudí turbulentně. Jakmile se vrátí zpět na laminární proudění, šelesty zmizí.

HDL = lipoproteiny s vysokou hustotou, přebírají cholesterol z tkání a transportují jej do jater

Pletyzmografie = grafický záznam arteriálního pulzu

Next up

Previous

Fyziologie - srdce a oběh

Description