Starlingův zákon vyjadřuje vztah mezi silou srdečního stahu a
velikostí žilního návratu
srdeční frekvencí
úrovní periferního odporu
stimulací sympatiku
Ejekční frakce je
poměr tepového objemu a konečného diastolického objemu
rozdíl konečného diastolického objemu a systolického objemu levé komory
poměr tepového objemu a konečného systolického objemu
normálně přibližně 40%
Trvání refrakterní fáze buňky pracovního myokardu komor je normálně
delší než doba šíření vzruchu po komorách
stejně dlouhá jako doba šíření vzruchu po komorách
kratší než doba šíření vzruchu po komorách
kratší nebo delší než doba šíření vzruchu po komorách v závislosti na tepové frekvenci
Písmenem R označujeme v komorovém komplexu
první pozitivní kmit
negativní kmit následující po pozitivním kmitu
první negativní kmit
pozitivní kmit následující po negativním kmitu
Repolarizace síní není na EKG vidět. Ve které části je skryta?
v depolarizaci komor
v depolarizaci síní
v repolarizaci komor
v izoelektrické linii
KREV!!! V místě kapilárního krvácení dochází velmi rychle k vazokonstrikci
která je způsobena endotelinem uvolňovaným z cévního endotelu
která je způsobena NO uvolňovaným z cévního endotelu
žádná odpověď není správná
za vzájemné reakce plazmatických faktorů za účelem přeměny fibrinogenu
Kapilární tlakový gradient má význam pro
pasivní transport látek
aktivní transport látek
prostup krvinek
transport plynů
Systolický tlak v levé komoře je ve srovnání se systolickým tlakem v aortě
zhruba stejný
výrazně nižší
výrazně vyšší
lehce nižší
Jak ovlivní nadbytek draslíku práci srdce?
sníží se frekvence, může být až zástava
zvýší se síla stahu
zvýší se frekvence
Nutný časový odstup depolarizace síní a komor je zajišťován
velmi pomalým vedením vzruchu v AV uzlu
pomalým vedením v Hisově svazku
pomalým vedením vzruchu v síních
postupným vznikem vzruchu v SA a AV uzlu
V době, kdy se na EKG píše komplex QRS, probíhá v srdci
depolarizace komor
depolarizace síní
repolarizace komor
depolarizace SA uzlu
Periferní cévní odpor je
nepřímo úměrný čtvrté mocnině poloměru cévy
přímo závislý na rychlosti krevního proudu
nezávislý na změně poloměru cévy
přímo úměrný čtvrté mocnině poloměru cévy
Pulzový tlak
všechna tvrzení platí
je tlaková amplituda
je nulový v kapilárách systémového objemu
je rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem
Hlavní funkce AV uzlu
zpomaluje přenos vzruchu ze síní na komory
udává rytmus kontrakce svaloviny komor
jeho funkce se uplatňuje jen při vyřazení SA uzlu
urychluje přenos ze síní na komory
Normální srdeční ejekční frakce činí přilině
50-60%
80-90%
70-80%
30-40%
Aktivní elektroda v hrudním svodu V6 je umístěna
v 5. mezižebří ve střední axilární čáře vlevo
v 5. mezižebří medioklavikulárně vlevo
ve 4. mezižebří parasternálně vpravo
ve 4. mezižebří parasternálně vlevo
Průtok krve koronárními arteriemi se
zvyšuje během diastoly komor
nemění během srdečního cyklu
snižuje během plicní fáze
zvyšuje během systoly komor
Systolický tlak v pravé komoře na vrcholu systoly je u mladého zdravého jedince asi
25 mmHg
10 mmHg
5 mmHg
80 mmHg
Tlak v arteriích malého oběhu je v porovnání s tlakem v arteriích velkého oběhu
5x nižší
1,5x vyšší
1,5x nižší
prakticky totožný
Výše krevního tlaku závisí na
objemu a viskozitě krve
práci srdce
periferním cévním odporu
Tlak krve na začátku kapilár systémového oběhu je
30-35 mmHg
23-25 mmHg
19,5-25 mmHg
15-19,5 mmHg
Referenční elektroda je u Wilsonova zapojení představována centrální svorkou, která má
uspořádání vytvořené spojením tří končetinových svodů přes odpory 5k
nulový potenciál
potenciál odpovídající součtu dvou odporů o 5k
záporný potenciál
Kontrakce stažlivého aparátu buňky pracovního myokardu komor
proběhne z převážné části již během akčního potenciálu této buňky
začíná až po skončení akčního potenciálu v této buňce
proběhne celá během absolutní refrakterní fáze této buňky
začíná až po skončení absolutní refrakterní fáze v této buňce
Normálně je energie pro srdeční činnost získávána v myokardu
výhradně oxidačním metabolismem
v klidu aerobně, při námaze anaerobně
ostatními anaerobními pochody
převážně anaerobní glykolýzou
Tlak v srdečních komorách na konci diastoly je přibližně
nulový
20 mmHg
40 mmHg
O arteriálním řečišti mluvíme jako o 1) kapacitní části systému 2) odporové části systému 3) nízkotlaké části systému 4) vysokotlaké části systému
2 a 4
1 a 3
3
4
Onkotický tlak plazmatických bílkovin v kapilárách je
15 mmHg
35 mmHg
18 mmHg
Rychlost proudění krve v kapilárách systémového oběhu je
asi 0,5-1 mm/s
asi 2 m/s
je 2x větší než ve středních arteriích
neliší se příliš od rychlosti proudění v arteriích
Co pozorujeme u respirační arytmie?
zrychlení srdeční frekvence při nádechu
zpomalení srdeční frekvence při nádechu
nepravidelné dýchání
žádná z uvedených odpovědí není správná
Efektivní filtrační tlak v arteriální části kapilár systémového oběhu je
vyšší než efektivní reabsorpční tlak
stejný jako efektivní reabsorpční tlak
nižší než efektivní reabsorpční tlak
roven rozdílu mezi tlakem na začátku a na konci kapilár
Periferní cévní odpor je vytvářen hlavně
napětím svalových vláken arterií
napětím svalových vláken kapilár
tonem velkých arterií
elasticitou cévní stěny
Výše diastolického tlaku krve závisí za fyziologických podmínek hlavně na
periferním odporu
viskozitě krve
systolickém objemu
pružnosti velkých cév
Hypovolemie je snížený objem
krve
intracelulární tekutiny
extracelulární tekutiny
celkového množství vody v těle
V době, kdy se na EKG píše vlna T, probíhá v srdci
repolarizace SA uzlu
Absolutní refrakterní fáze myokardu trvá
během depolarizace a části repolarizace
jen během depolarizace
po dobu repolarizace myokardu
během depolarizace a celé repolarizace
Minutový výdej srdeční se při maximální srdeční zátěži zvětuje
5-7x
1-2x
12-20x
2-4x
Systolický tlak v pravé komoře je normálně asi
120 mmHg
Optimální tlak v levé komoře na vrcholu systoly je u mladého zdravého jedince normálně asi
110-120 mmHg
40-50 mmHg
140-150 mmHg
60-70 mmHg
Během ejekční fáze srdce vypuzuje krev
z komor do velkých tepen
po celou dobu stejnou rychlostí
z počátku pomalu a ke konci rychleji
Průtok krve cévou při stejném tlakovém rozdílu mezi jejími konci je přímo úměrný
čtvrté mocnině poloměru cévy
průměru cévy
poloměru cévy
druhé odmocnině průměru cévy
Tlak krve na venózním konci kapiláry systémového oběhu je
15-20 mmHg
25-30 mmHg
20-25 mmHg
Celý akční potenciál komor je na EKG křivce v
intervalu QT
vlně T
komplexu QRS
intervalu PQ
Srdeční revoluce (cyklus) při frekvenci 60/min trvá
1 s
0,5 s
2 s
1,5 s
Sinusový uzel je normálně udavatelem srdečního rytmu z tohoto důvodu
má nejrychlejší spontánní depolarizaci
vysílá nejsilnější podněty
má nejdelší spontánní depolarizaci
vysílá vzruchy v konstantní frekvenci
Bainbridgeův reflex je
vede ke zrychlení srdeční frekvence
vyvolán napnutím pravé síně
dochází při něm ke krátkodobému poklesu tonu parasympatiku
Kritická tepová frekvence, při které se začíná výrazně snižovat minutový srdeční objem je
180/min
120/min
230/min
140/min
Nejdůležitější kardiální vazomotorické centrum je umístěno
v pontu a prodloužené míše
v kůře mozkové
v hypotalamu
v mozečku
Aktivní elektroda v hrudním svodu V4 je umístěna
5. mž medioklavikulárně vlevo
4. mž parasternálně vlevo
5. mž ve střední axilární čáeř vlevo
4. mž parasternálně vpravo
Depolarizace pracovního myokardu začíná
otevřením kanálu pro sodné ionty
otevřením kanálu pro vápenaté ionty
otevřením kanálu pro draselné ionty
uzavřením kanálu pro sodné ionty
Srdeční sval se odlišuje od kosterního tím, že 1) není příčně prhovaný 2) kontraktní elementy obsahují aktin a myosin 3) delším trvání refrakterní fáze 4) získává práci převážně anaerobním metabolismem
1 a 2
Normální klidový tepový objem u člověka činí
60-80 ml
35-50 ml
100-120 ml
20-30 ml
Při utržení sraženiny v pravé srdeční síni dojde k jejímu zanesení do
malého oběhu
v. portae
velkého oběhu
a. femoralis
Pozitivní vliv na tok krve směrem k pravé komoře srdeční má 1) činnost svalstva DK 2) pulzace tepen 3) inspirační fáze dechového cyklu 4) žilní chlopně
Končetinový bipolární svod II zaznamenává rozdíl potenciálů mezi elektrodami umístěnými na
pravé ruce a levé noze
levé noze a pravé ruce
levé ruce a levé noze
pravé ruce a levé ruce
Období, po které je srdeční sval nedráždivý na další podněty se nazývá
absolutní refrakterní fáze
repolarizace
relativní refrakterní fáze
Po dobu relativní refrakterní fáze srdečního svalu
depolarizace vyvolává jen nadprahový podnět
nelze vyvolat novou depolarizaci
vyvoláme podráždění jen dlouhotrvajícím podnětem
možno vyvolat podráždění i podprahovýým podnětem
Minutový srdeční výdej je roven
součtu srdeční frekvence a tepového objemu
součtu systolického objemu levé i pravé komory
objemovému zlomku krve vypuzené za 1 minutu z celkového objemu krve v levé komoře
součtu konečného systolického i konečného diastolického objemu levé komory v 1 minutě
Tlak měřený nad úrovní srdce (např. nad a. brachilalis při vzpažení) je v porovnání s tlakem v úrovni srdce
nižší
vyšší
stejný
závisí na teplotě okolí
Tlak měřený pod úrovní srdce (např. a. brachialis vleže, když je paže volně položená pod úrovní lehátka) je v porovnání s tlakem v úrovni srdce
V době, kdy se na EKG píšeš vlna P, probíhá v srdci
depolarizace AV uzlu
depolarizace Hissova svazku
Jaké jsou vlastnosti srdeční převodní soustavy 1) schopnost rytmicky vytvářet vzruchy 2) schopnost kontrakce 3) schopnost trvale udržet diastolické napětí 4) její buňky nejsou schopny kontrakce
1 a 4
2 a 3
K útlumu sympatiku ve vazomotorických centrech mozkového kmene dochází při zvýšení
tlaku karotického sinu
aktivity osmoreceptorů
aktivity renin-angiotenzního systému
Směrem do periferie v arteriální části krevního řečiště 1) dochází k nárůstu rychlosti krevního proudu 2) dochází k poklesu rychlosti krevního proudu 3) se tlak po arterioly výrazně nemění 4) je výrazný rozdíl tlaku mezi velkými tepnami a arteriolami
Negativní působení na venózní tok DKK může mít
hydrostatický tlak krve
činnost svalstva DK
žilní chlopně
aktivita hladkých svalových vláken ve venózním řečišti
Střední krevní tlak
průměrný tlak v cévách po celou dobu srdečního cyklu
rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem
se vypočítá jako průměr ze systoly a diastoly
V okamžiku otevření chlopní mezi levou komorou a aortou je tlak v komoře
lehce vyšší jak v aortě
menší než v aortě
lehce nižší jak v aortě
semilunární chlopně se ihned otvírají na začátku systoly
Na EKG se zobrazují
změny elektrického pole srdce v čase
uzavírání chlopní
systola a diastola
všechny tvrzení platí
Písmenem S označujeme v komorovém komplexu
negativní kmit následující po prvním pozitivním kmitu
Jaký vliv má stimulace parasympatiku na srdce? 1) snížení frekvence 2) zvýšení frekvence 3) prodloužení vedení vzruchu v AV uzlu 4) zkrácení doby vedení vzruchu v AV uzlu
1
2
Druhá srdeční ozva vzniká
při uzavření semilunárních chlopní
při uzavření cípatých chlopní
při systole síní
při otevření poloměsíčitých chlopní
Z objemu krve obsaženého v systémovém oběhu je v kapilárách asi
5-10 %
25-30 %
15-20 %
2-3 %
Spontánní rytmus SA uzlu je
70/min
80/min
30/min
40/min
Jak vliv má stimulace sympatiku na srdce? 1) pozitivní chronotropní 2) pozitivní ionotropní 3) negativní chronotropní 4) negativní ionotropní
3 a 4
K čemu vede zvýšení metabolismu v určité tkání (např. mozkové) z hlediska regulace krevního oběhu?
vazodilatace
vazokonstrikce
zvýšení TK
průtok krve danou tkání se nemění
Goldbergovy svody jsou standardně označeny
aVR, aVL, aVF
I, II, III
V1-V6
VR, VL, VF
Spontánní rytmus AV uzlu je
60/min
Během ejekční fáze jsou chlopně
cípaté uzavřeny a semilunární otevřeny
semilunární uzavřeny a cípaté otevřeny
semilunární i cípaté otevřeny
semilunární i cípaté uzavřeny
Zvýšení tlaku v karotickém sinu vede k
reflexní bradykardii
poklesu venózního tlaku krve
zvýšení frekvence
Celkové regulační mechanismy krevního oběhu
zajišťují zachování minutového srdečního výdeje
regulují periferní cévní odpor
jsou většinou nadřazeny místním regulačním mechanismům oběhu
Akční potenciál pracovního myokardu se liší od akčního potenciálu kosterního svalu
fází plato
depolarizací
repolarizací
Během srdeční kontrakce nové podráždění
nelze vytvořit
vyvolme tetanickým podrážděním
vyvoláme sumací podnětů
vyvoláme superpozicí
Tlak v arteriích velkého oběhu je v porovnání s tlakem v arteriích malého oběhu
5x vyšší
2,5x nižší
2,5x vyšší
Jak ovlivní nadbytek vápníku práci srdce?
zvýší se spazmy srdečního svalu
sníží se síla stahu
Uzavřením semilunárních chlopní
začíná fáze izovolumické relaxace
začíná fáze vypuzovací
začíná fáze izovolumické kontrakce
končí fáze plnící
Tlak krve uvnitř komor dosáhne nejvyšší hodnoty
během ejekční fáze
na začátku izovolumické relaxace
na začátku izovolumické kontrakce
na konci izovolumické kontrakce
Otevřením semilunárních chlopní začíná fáze
vypuzování
plnící
izovolumické kontrakce
izovolumické relaxace
Absolutní refrakterní fáze v buňkách pracovního myokardu je
do okamžiku repolarizace membrány na hodnotu asi -40 mV
přibližně polovinu doby trvání relativní refrakterní fáze
jen po dobu depolarizace a fáze plato
až do skončení fáze repolarizace
Vazokonstrikční tonus sympatiku se s níží při zvýšení
tlaku v karotickém sinu
aktivity renin-angiotenzinvého systému
Korotkovovy šelesty jsou vyvolány
přerušovaným turbulentním prouděním krve
pulzovou vlnou
tlakovou vlnou
srdečními ozvami
Největší část objemu cirkulující krve je obvykle lokalizována
ve velkých žilách
v srdci
v kapilárách
Podráždění se v myokardu přenáší z buňky na buňku
lokálními elektrickými proudy
prostřednctvím katecholaminů
prostřednictvím acetylcholinů
v předsíních katecholaminy, v komorách acetylcholinem
Minutový výdej pravé a levé komory je
pravé 2x větší než levé
levé 5x větší než pravé
levé 2x větší než pravé
Označte správnou odpověď
vyšší hladina HDL snižuje riziko vzniku aterosklerózy
vyšší hladina HDL podporuje vznik aterosklerózy
komponentou HDL je protein APO B (beta)
cholesterol dopravovaný v HDL směřuje převážně do tukové tkáně
První ozva srdeční vzniká
při otevření cípatých chlopní
V době, kdy se na EKG píše úsek PQ, probíhá v srdci
Volumoreceptory
reagují na zvýšení objemu v nízkotlakém řečišti
aktivují nepresorickou oblast
zvyšuje SAT
snižuje SAT
Pletyzmografie = grafický záznam arteriálního pulzu