Pro prezidenta České republiky platí:
má právo navrhovat zákony
může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou
nemá právo vrátit Parlamentu ČR ústavní zákon
z výkonu své funkce je odpovědný Parlamentu ČR
žádná odpověď není správná
Mezi pravomoci prezidenta České republiky nepatří:
podepisuje zákony
rozpouští poslaneckou sněmovnu
předkládá návrhy zákonů
svolává zasedání Poslanecké sněmovny
jmenuje členy bankovní rady České republiky
Prezident republiky nemá pravomoc:
volby soudců Ústavního soudu
podepisování zákonů ČR
jmenování členů vlády
jmenovat soudce Ústavního soudu
povyšovat generály
jmenovat soudce z povolání
zasahovat do trestního řízení
zasahovat do občanského soudního řízení
vrátit Parlamentu ústavní zákon
vyhlašovat volby do Parlamentu ČR
Zákonodárnou iniciativu nemá:
poslanec
Senát
vláda
zastupitelstvo kraje
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR má:
281 poslanců volených na dobu 5 let
81 poslanců volených na dobu 4 let
281 poslanců volených na dobu 4 let
200 poslanců volených na dobu 5 let
200 poslanců volených na dobu 4 let
Pro přijetí běžného zákona v Poslanecké sněmovně je třeba, aby:
byla přítomna alespoň polovina zvolených poslanců a pro přijetí návrhu hlasovala nadpoloviční většina přítomných
byla přítomna alespoň třetina zvolených poslanců a pro přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných
pro přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech zvolených poslanců
pro přijetí hlasovala třípětinová většina všech zvolených poslanců
žádná z uvedených odpovědí není správná
Vrátí-li prezident přijatý zákon Poslanecké sněmovně:
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to ve znění pozměňovacích návrhů prezidenta – ke schválení je třeba nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to v původním znění – ke schválení je třeba nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to v původním znění – ke schválení je třeba nadpoloviční většiny všech přítomných poslanců
zákonodárný proces tím končí s tím, že zákon není schválen
K přijetí ústavního zákona v Poslanecké sněmovně je třeba:
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň třetina zvolených poslanců)
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň polovina zvolených poslanců)
souhlasu třípětinové většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň třetina zvolených poslanců)
souhlasu nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
souhlasu třípětinové většiny všech zvolených poslanců
Zamítne-li Senát návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou,:
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a návrh je poté přijat, pokud je přijat nadpoloviční většinou přítomných poslanců
zákon je přijat, schválí-li ho místo Senátu prezident republiky
zákonodárný proces tím končí, přičemž zákon není přijat
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a návrh je poté přijat, pokud je přijat nadpoloviční většinou všech zvolených poslanců
Přijaté zákony podepisuje:
předseda vlády, předseda Senátu a prezident republiky
předseda vlády, prezident republiky a předseda Poslanecké sněmovny
předseda vlády, předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny
pouze prezident republiky
pouze předseda vlády
Mandát poslance nebo senátora zaniká:
spácháním trestného činu
odvoláním voliči
rozhodnutím Ústavního soudu
vzdáním se mandátu
vznikem neslučitelnosti funkcí
Návrh zákona nemůže podat:
zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku
prezident
ombudsman
skupina poslanců
O prezidentovi platí:
může být zvolen do funkce nejvýše třikrát za sebou
jmenuje soudce obecných soudů na doživotí
může podat návrh zákona
může být stíhán pro velezradu
Orgánem moci výkonné v České republice je:
prezident republiky
Ústavní soud
žádná z uvedených možností
