Základy ekonomie

1

Základní tři kategorie ekonomických subjektů jsou (příjemci důchodů), (usilují o zisk) a (zasahují do ekonomiky).

1

Ekonomická teorie jako věda se osamostatnila až s příchodem:

3

První pokusy o vývoj tržní ekonomiky v Anglii a Francii dostaly označení ( merkantilismus, kapitalismus, hospodářský liberalismus, feudalismus ). Orientoval se na myšlenku ( obchodu, zemědělství, domácí výroby, industriální výroby ) jako zdroje bohatství, přičemž tento systém byl stále značně feudální a závislý na ( absolutistickém, liberálním, demokratickém ) panovníkovi. Ekonomika byla ovlivňována mnohými zásahy, hlavně v oblasti ( zahraničního, domácího ) obchodu. Postupně se však tento směr dostal do sporu s individuálními podnikateli, kteří nemohli pro státní ( omezení, příspěvky, vyhrožování ) dosáhnout vyšších zisků a došlo k nástupu nového myšlenkové směru, který nese název ( hospodářský liberalismus, komunismus, kapitalismus, merkantilismus ), neboli klasická politická ekonomie. Ta zastávala názor, že hospodářství má své vlastní přirozené zákony, které ( jsou nezávislé na lidské vůli, může ovliňovat pouze panovník, může ovlivňovat pouze lid, mohou ovlivňovat pouze ti nejbohatší ). Nejznámější koncepce tohoto směru je neviditelná ruka trhu Adama ( Smitha, Rousseau, Engelse, Malthuse ).

2

Podle teorie přebytku klasické školy je přebytek produktu práce vyjádřen jako:

1

Teorii přebytku rozvinul Karel Marx do teorie ❌, kterou dělnická třída vytváří v materiální sféře výroby a ❌ si ji přivlastňují kapitalisté a pozemkoví vlastníci v podobě zisku, ❌ a pozemkové renty.

nadhodnoty

vykořisťování

marxismu

v podstatě bezplatně

za pevně danou cenu

za tržní cenu

úroku

majetku

dětí dělníků

1

Neoklasická ekonomie se zaměřila na zkoumání principů chování makroekonomických subjektů (zejména států v mezinárodním obchodu).

1

V monetarismu se klade důraz na automatické tržní mechanismy, které jsou schopny samy regulovat ekonomiku.

3

Základem vývoje společnosti podle institucionalismu byl boj institucí ( businessu, státu, chudých obyvatel ) a ( industrie, bohatých obyvatel, služeb ). ( Industrie, Instituce chudých obyvatel, Instituce služeb ) se zaměřuje na výrobu a vytváří základ pro uspokojování potřeb. Reprezentují ji např. ( výrobní manažeři, vlastníci akcií, vedoucí odborů ). ( Business, Instituce služeb, Instituce bohatých obyvatel ) se zaměřuje na zisk a nepřináší společnosti svým jednáním prospěch, překáží rozvoji ( industrie, společnosti, bussinessu, státu ) a tíhne k plýtvání zdroji. Reprezentují ji ( vlastníci akcií, výrobní manažeři, úředníci ), o kterých se mluví jako o záhalčivé třídě.

2

Užitečné předměty nazýváme ❌. ❌ statky jsou dostupné v množství převyšujícím spotřebu. Jiné užitečné předměty jsou dostupné v množství omezeném, ty potom nazýváme ❌ statky. ❌ jsou vždy vzácné statky, protože k jejich výrobě jsou potřeba vzácné zdroje. Vzácné zdroje vyvolávají nutnost volby, k čemu je použít. Vzácnost statků lidé chtějí a dokáží ❌.

statky

užitečnosti

užitky

Volné

Bezplatné

vzácné

drahé

Výrobky

Peníze

snižovat

zvyšovat

1

Jistá plantáž je schopna produkovat banány a pomeranče, ale má omezenou plochu, takže může pěstovat jen určitý počet banánů a určitý počet pomerančů (pro zvýšení výroby banánů musí obětovat část výroby pomerančů). Každá plodina navíc zabírá jinou plochu na plantáži. Bod A na obrázku symbolizuje situaci, kdy plantáž dokáže vyrobit 50 banánů a 75 pomerančů a všechny její zdroje jsou plně využity. Křivka, na které bod A leží, se tedy nazývá .

1

Petr jel do města a měl s sebou 500 Kč. Za tuto cenu si mohl koupit velkou biografii Leonarda da Vinciho, která ho zaujala v knihkupectví, kredit do telefonu, bez kterého nedokáže komunikovat s milovanou přítelkyní v zahraničí nebo nové tričko, protože tričko se vždycky hodí. Místo toho v autobusu potkal kamaráda a zašli společně na drahý oběd. Jaké jsou Petrovy náklady obětované příležitosti, když 500 Kč utratil za oběd s kamarádem?

1

I výrobce, který má absolutní NEVÝHODU ve výrobě produktu A, může mít oproti výrobci s absolutní VÝHODOU ve výrobě produktu A komparativní výhodu právě ve výrobě produktu A.

1

Základní tři ekonomické problémy zní:

1

Zákon klesající poptávky znamená, že poptávka a výše ceny jsou přímo úměrné.

2

Křivku poptávky po sušenkách Oreo posune doprava (tzn. poptávka se zvýší díky):

2

Křivku nabídky vanilkové zmrzliny posune doleva (tzn. že za stejnou cenu bude výrobce prodávat méně produktů, sníží výrobní kapacity) díky:

1

1) Poptávková křivka jahodové zmrliny je neměnná, nedostatek mléka na její výrobu posune křivku nabídky ( doleva, doprava ). Hodnota rovnováhy je nyní ( vyšší, nižší ).
2) Nabídková křivka klobobuků se nemění, zlevnění kšiltovek posune křivku poptávky ( doleva, doprava ). Hodnota rovnováhy je nyní ( nižší, vyšší ).

Základy ekonomie, postupně upravováno.