Karteikarten
Dějiny právního myšlení
Karten in diesem Stapel (18)
- 1Humova teze• Teze o nepřeklenutelné propasti mezi bytím a mětím (mezi tím co je a co být má)
• Odmítnutí Humovy teze v podstatě znamená přijetí spojovací teze
• Z toho co je, nelze usuzovat to, co být má - 2Předporozumění• Významové očekávání interpreta
• Je předpokladem pro porozumění, zahrnuje znalost obecného jazyka, právního jazyka, znalost interpretačních pravidel, vlastnosti interpreta, znalost pramenů práva… - 3Hraniční orgán• Podle Verdrosse předpokládá každý právní řád existenci hraničního orgánu, který není sankcionován a který kontroluje dle vlastního svědomí a vědomí to, co má být
• Nelze si představit jeho rozhodování bez zohlednění etických principů
• Verdross to nazývá institucionální sepětí práva a morálky
• Př. parlament, ústavní soud - 4inkviziční proces• Všechny role jsou soustředěny v rukou státu – soudce, státní zástupce i obhájce
• Proces je zahájen z úřední povinnosti – ex offo - 5norma – opatření• Speciální typ PN
• Nemá obecnou časovou působnost, je určena pro určitý specifický okamžik – např. vyvlastňovací dekrety prezidenta Beneše - 6kontextuální rozdíly kompenzace a distribuce• Při kompenzaci je kompenzovaná entita rovna kompenzující entitě
• Při distribuci je distribuovaná entita rovna jiné distribuované entitě nacházející se ve stejné situaci
• (kompenzace – rovnost, distribuce – nerovnost)
• kompenzace = výměna, distribuce = přerozdělování - 7výhody a nevýhody judiciálního řešení tzv. zjevně nespravedlivých případů• judiciální cestou je cesta Radbruchovská – tzn. upřednostnění přirozeného práva před pozitivním (v případě, že rozpor mezi nimi dosahuje nesnesitelné míry)
• pozitivní právo se tímto prohlásí deklaratorně za neplatné ex tunc
• nevýhodou je zásah do právní jistoty
• výhodou je relativně rychlé „vyřešení nespravedlivého práva“ – není třeba přijímat nový zákon jako v případě legislativní Hartovské cesty, což by bylo jistě zdlouhavější
• výhodou je taky vyrovnání se s minulostí – totalitním právem - 8proč má dekret prezidenta republiky procedurální legitimitu• vychází se z neplatnosti Mnichovské dohody a všeho, co jí následovalo, tzn. abdikace Beneše je nulitní; Prozatimní státní zřízení v Londýně považováno za představitelku ČSR, kontinuita s právním řádem do 29.9.1938; Beneš byl oprávněn vydávat dekrety s mocí zákona nebo ústavního zákona – schvalováno exilovou vládou nebo Státní radou a podléhalo zpětné ratihabici – zvýšení legality a legitimity + legitimita se opírala o podporu ze strany domácího, zahraničního odboje a ČSR lidu (kromě zrádců a kolaborantů)
- 9Stránky legitimity institucí• Procedurální = moc se stává legitimní tehdy, je-li výsledkem obecně akceptované procedury.
• Hodnotovou stránku legitimity moci představuje obecně akceptovaný rámec hodnot, ve kterém se legitimní moc má a může pohybovat. - 10důvody obecnosti ústavních zákonů• dle ÚS zákony mají být obecné a akty aplikace práva konkrétní
• pro ústavní zákony to platí obzvlášť – to bylo v Melčákově nálezu považováno za jeden z důvodů zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období PS
• pokud jsou ÚZ konkrétní, mohou se stát nástrojem libovůle, může jít o prolomení ústavy, způsob řešení politické krize, který se může stát precedenčním řešením do budoucna to vše je nežádoucí
• ústava není zákonem pro jedno volební období, má být stálá v čase a nemá tedy řešit krizi, kterou lze vyřešit i jinými prostředky - 11jednoduché právo• Jednoduchým právem je myšleno právo podústavní, tedy od zákonů níže (nikoliv ústavní pořádek)
- 12test potřebnosti• Provádí se v rámci testu proporcionality, úkolem je zjistit, zda je zvolený prostředek dosažení cíle potřebný, zda neexistují jiné alternativy, pomocí kterých by bylo možno cíle také dosáhnout (při menších ztrátách)
- 13deontické modality = operátory• Modality povinností a dovolení
• Tzn. příkaz (pozitivní povinnost), zákaz (negativní povinnost) + dovolení - 14teorie rodokmenu• Jedna z teorií právních norem podle O.Weinbergera
• Zdůvodňuje platnost norem odkazem na pravidlo o vzniku normy (např. Kelsenova ohnisková norma) - 15explicitní dovolení• Výslovné dovolení nějakého chování zákonem
• Může být jak unilaterální, tak bilaterální - 16utilitaristická koncepce obecného blaha• Důležitý je aproximativní užitek
• Spravedlivé je to, co je v zájmu většiny, tzn. že pokud dojde k individuální újmě, ale je to k obecnému prospěchu /blahu/ ostatních, pak je to spravedlivé - 17Ratihabice• Dodatečné schválení
- 18decisionismus• Koncepce, která stojí v opozici proti kognitivismu
• Decisionismus klade důraz na roli soudce – na volné soudcovské rozhodování
• Soudci mají svým úsudkem vyplňovat mezery v právu, decisionisté nepovažují právo za dokonalé a soudce nepovažují za pouhý subsumpční stroj (rozdíl od kognitivistů)
• Např. americký právní realismus, zájmová jurisprudence, teorie volného práva