Smyslové orgány

SMYSLOVÉ ORGÁNY

Buňky smyslových orgánů mají funkci receptorů, které přijímají podnět a dostředivými vlákny jej vedou do CNS, kde se signál zpracuje. Dělí se na exteroreceptory (podněty zvnějšku) a interoreceptory (podněty zvnitřku).

• Mechanoreceptory = hmat, vnímají napětí a tlak, zvuk, polohu těla; v kůži nebo jako proprioreceptory (šlachová tělíska, svalová vřeténka)
• Chemoreceptory = chuť a čich
• Fotoreceptory = zrak; vnímají světlo (tyčinky umožňují vidění ve tmě, čípky vnímají barvy)
• Termoreceptory = vnímají teplotu
• Nocireceptory = vnímají bolest

ZRAKOVÉ ÚSTROJÍ

Oční koule se skládá ze tří vrstev a uvnitř koule je čočka a sklivec:

• vazivová vrstva (tunica fibrosa)
  • bělima (sclera) = bílá, neprůhledná, chrání oční kouli, udržuje její tvar a upínají se na ni okohybné svaly, zezadu do ní vstupuje optický nerv (N II. n. opticus)
  • rohovka (cornea) = přechází z bělimy a tvoří přední část koule, průhledná a bezcévná; 
• cévnatá vrstva (tunica vasculosa)
  • cévnatka (choroidea) = tvoří ji mnoho cév a pigment (melanin), který zabraňuje odrážení světla uvnitř koule
  • řasnaté tělísko (corpus ciliare) = přechází z cévnatky a tvoří přední část, tvoří komorový mok a obsahuje hladké svalstvo (sval řasový - m. ciliaris), drží čočku a umožňuje její akomodaci
  • duhovka (iris) = pokračování řasnatého tělíska, je před čočkou; má různou barvu podle množství pigmentu
  • zornice (pupilla) = otvor v duhovce, kterým do koule proniká světlo; zornicový reflex - zúžení (mióza) a rozšíření (mydriáza)
• nervová vrstva (tunica nervosa)
  • sítnice (retina) = tvoří vnitřní část oční koule až k zornici v duhovce; obsahuje slepou skvrnu (v místě optického nervu), kde nejsou tyčinky ani čípky, a žlutou skvrnu, což je místo nejostřejšího vidění
    • sítnice optická = slouží k vidění, obsahuje tyčinky (vidění ve tmě) a čípky (rozeznávání barev - čer)
    • sítnice slepá = v přední části, pokrývá zezadu řasnaté tělísko a duhovku, nemá světločivné buňky
• čočka (lens) = průhledná, láme světlo tak, aby dopadlo správně na sítnici; dokáže měnit své zakřivení (vyklenutí) a tím optickou mohutnost (akomodace = zaostření nějakého objektu; blízké předměty do 15 cm je akomodace maximální, na vzdálené předměty je minimální)
• sklivec (corpus vitreum) = rosolovitá hmota vyplňující oční kouli
• oční komory = jsou vyplněné komorovým mokem a spojené skrz zornici
  • přední komora je mezi rohovkou a duhovkou
  • zadní komora je mezi duhovkou a čočkou

Mezi další části oka, tzv. přídatné orgány patří:

• okohybné svaly (musculi bulbi) = čtyři přímé svaly (dolní N III., horní N III., vnitřní N III., vnější N VI.) a dva šikmé svaly (horní N IV. a dolní N III.)
• spojivka (conjuctiva) = tenká vrstva na vnitřní straně víček, která přechází v bělimu
• víčka (palpebrae) = příčně pruhované svalstvo, horní a dolní víčko je spojené v očním koutku
• slzný aparát (apparatus lacrimalis) = slzná žláza je nad vnějším koutkem a zvlhčuje povrch oka tím, že produkuje slzy (lacrimae), které jdou drobnými vývody a do spojivkového vaku, odkud slznými kanálky putují do slzného vaku a odtud vedou nososlzné kanálky do nosní dutiny

Krátkozrakost (myopia) se projevuje špatným viděním do dálky, je způsobena tím, že se předměty zobrazují před sítnicí. Upravuje se rozptylkou (paprsky jsou moc u sebe, musí se rozptýlit).
Dalekozrakost (hyperopia) se projevuje špatným viděním na blízko, je způsobena tím, že se předměty zobrazují za sítnicí. Upravuje se spojkou (paprsky jsou moc rozptýlené, musí se spojit).

Poruchy barvocitu (daltonismus) jsou buď celková barvoslepost, což se moc neobjevuje, nebo částečná barvoslepost, kdy je špatné vnímání jedné barvy:

• protanopie = nevnímá červenou
• deuteranopie = nevnímá zelenou
• trianopsie = nevnímá modrou

SLUCHOROVNOVÁŽNÉ ÚSTROJÍ

• Zevní ucho (auris externa)
  • boltec (auricula) = elastická chrupavka krytá kůží
  • zevní zvukovod (meatus acusticus externus) = zakřivený kanálek, který propojuje zevní chrupavčité prostředí se spánkovou kostí; obsahuje mnoho žláz, které produkují ušní maz (cerumen)
  • bubínek (membrana tympani) = hranice mezi vnějším a středním uchem; uprostřed je směrem do středního ucha trošku vtažen (pupek, štít bubínku) a srůstá s kladívkem
• Střední ucho (auris media)
  • bubínková (středoušní) dutina (cavitas tympani) = dutina, ve které jsou sluchové kůstky a sluchová trubice
  • sluchové kůstky = kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes); upnuty na bubínek a oválné okénko; jsou vzájemně propojeny a chrání ucho před zvuky vysoké intenzity
  • Eustachova (sluchová) trubice (tuba auditiva, tuba Eustachi) = spojuje střední ucho a nosohltan a vyrovnává tak tlak na obou stranách bubínku
• Vnitřní ucho (auris interna)
  • kostěný labyrint (labyrinthus osseus) je vyplněn perilymfou (vnější míza)
    • předsíň (vestibulum) = se středním uchem je pomocí třmínku spojená skrz oválné okénko
    • tři polokruhovité kanálky (canales semicurculares ossei)
    • hlemýžď (cochlea)
  • blanitý labyrint (labyrinthus membranaceus) je vyplněn endolymfou (vnitřní míza)
    • předsíňový labyrint (labyrinthus vestibularis) = obsahuje statické a kinetické čidla; vede zde vestibulární nerv
      • oválný váček (utriculum) a kulovitý váček (succulus) jsou čidla polohy (statické čidla)
      • tři blanité polokruhovité kanálky jsou čidla pohybu (kinetická čidla), sledují rotační pohyb hlavy
    • hlemýžďový labyrint (labyrinthus cochlearis) = obsahuje Cortiho orgán (organum spirale) a vede zde kochleární nerv

Člověk je schopen slyšet zvuky ve výšce v rozmezí 16 - 20 000 Hz. Hlasitost je od 0 dB do hranice 120 - 140 dB, která už vyvolává bolest.

CHUŤOVÉ A ČICHOVÉ ÚSTROJÍ

Chuť i čich jsou spolu propojeny. Pokud člověk přijde o čich, nedokáže se zavřenýma očima poznat chuť.

Chuť vnímáme díky chuťovým pohárkům, které jsou uloženy v dutině ústní - jazyk, patro, hltan. Člověk rozeznává 4 základních chutě - sladkost, slanost, kyselost, hořkost. Chuťové vjemy vede do mozku VII. nerv - lícní (n. facialis).

Čichové buňky jsou v dutině nosní. Čichový epitel obsahuje buňky čichové s řasinkami, podpůrné buňky a buňky tvořící hlen. Čichové vjemy do mozku vede I. nerv - čichový (n. olfactorius).