Test

Fyziologie - srdce a oběh

Usuario eliminado 97 preguntas Actualizado el 13 may 2019

Hacer el test

Preguntas del test (97)

1Starlingův zákon vyjadřuje vztah mezi silou srdečního stahu a
1. Avelikostí žilního návratu
2. Bsrdeční frekvencí
3. Cúrovní periferního odporu
4. Dstimulací sympatiku
2Ejekční frakce je
1. Apoměr tepového objemu a konečného diastolického objemu
2. Brozdíl konečného diastolického objemu a systolického objemu levé komory
3. Cpoměr tepového objemu a konečného systolického objemu
4. Dnormálně přibližně 40%
3Trvání refrakterní fáze buňky pracovního myokardu komor je normálně
1. Adelší než doba šíření vzruchu po komorách
2. Bstejně dlouhá jako doba šíření vzruchu po komorách
3. Ckratší než doba šíření vzruchu po komorách
4. Dkratší nebo delší než doba šíření vzruchu po komorách v závislosti na tepové frekvenci
4Písmenem R označujeme v komorovém komplexu
1. Aprvní pozitivní kmit
2. Bnegativní kmit následující po pozitivním kmitu
3. Cprvní negativní kmit
4. Dpozitivní kmit následující po negativním kmitu
5Repolarizace síní není na EKG vidět. Ve které části je skryta?
1. Av depolarizaci komor
2. Bv depolarizaci síní
3. Cv repolarizaci komor
4. Dv izoelektrické linii
6KREV!!! V místě kapilárního krvácení dochází velmi rychle k vazokonstrikci
1. Akterá je způsobena endotelinem uvolňovaným z cévního endotelu
2. Bkterá je způsobena NO uvolňovaným z cévního endotelu
3. Cžádná odpověď není správná
4. Dza vzájemné reakce plazmatických faktorů za účelem přeměny fibrinogenu
7Kapilární tlakový gradient má význam pro
1. Apasivní transport látek
2. Baktivní transport látek
3. Cprostup krvinek
4. Dtransport plynů
8Systolický tlak v levé komoře je ve srovnání se systolickým tlakem v aortě
1. Azhruba stejný
2. Bvýrazně nižší
3. Cvýrazně vyšší
4. Dlehce nižší
9Jak ovlivní nadbytek draslíku práci srdce?
1. Asníží se frekvence, může být až zástava
2. Bžádná odpověď není správná
3. Czvýší se síla stahu
4. Dzvýší se frekvence
10Nutný časový odstup depolarizace síní a komor je zajišťován
1. Avelmi pomalým vedením vzruchu v AV uzlu
2. Bpomalým vedením v Hisově svazku
3. Cpomalým vedením vzruchu v síních
4. Dpostupným vznikem vzruchu v SA a AV uzlu

11V době, kdy se na EKG píše komplex QRS, probíhá v srdci
1. Adepolarizace komor
2. Bdepolarizace síní
3. Crepolarizace komor
4. Ddepolarizace SA uzlu
12Periferní cévní odpor je
1. Anepřímo úměrný čtvrté mocnině poloměru cévy
2. Bpřímo závislý na rychlosti krevního proudu
3. Cnezávislý na změně poloměru cévy
4. Dpřímo úměrný čtvrté mocnině poloměru cévy
13Pulzový tlak
1. Avšechna tvrzení platí
2. Bje tlaková amplituda
3. Cje nulový v kapilárách systémového objemu
4. Dje rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem
14Hlavní funkce AV uzlu
1. Azpomaluje přenos vzruchu ze síní na komory
2. Budává rytmus kontrakce svaloviny komor
3. Cjeho funkce se uplatňuje jen při vyřazení SA uzlu
4. Durychluje přenos ze síní na komory
15Normální srdeční ejekční frakce činí přilině
1. A50-60%
2. B80-90%
3. C70-80%
4. D30-40%
16Aktivní elektroda v hrudním svodu V6 je umístěna
1. Av 5. mezižebří ve střední axilární čáře vlevo
2. Bv 5. mezižebří medioklavikulárně vlevo
3. Cve 4. mezižebří parasternálně vpravo
4. Dve 4. mezižebří parasternálně vlevo
17Průtok krve koronárními arteriemi se
1. Azvyšuje během diastoly komor
2. Bnemění během srdečního cyklu
3. Csnižuje během plicní fáze
4. Dzvyšuje během systoly komor
18Systolický tlak v pravé komoře na vrcholu systoly je u mladého zdravého jedince asi
1. A25 mmHg
2. B10 mmHg
3. C5 mmHg
4. D80 mmHg
19Tlak v arteriích malého oběhu je v porovnání s tlakem v arteriích velkého oběhu
1. A5x nižší
2. B1,5x vyšší
3. C1,5x nižší
4. Dprakticky totožný
20Výše krevního tlaku závisí na
1. Avšechna tvrzení platí
2. Bobjemu a viskozitě krve
3. Cpráci srdce
4. Dperiferním cévním odporu
21Tlak krve na začátku kapilár systémového oběhu je
1. A30-35 mmHg
2. B23-25 mmHg
3. C19,5-25 mmHg
4. D15-19,5 mmHg
22Referenční elektroda je u Wilsonova zapojení představována centrální svorkou, která má
1. Auspořádání vytvořené spojením tří končetinových svodů přes odpory 5k
2. Bnulový potenciál
3. Cpotenciál odpovídající součtu dvou odporů o 5k
4. Dzáporný potenciál
23Kontrakce stažlivého aparátu buňky pracovního myokardu komor
1. Aproběhne z převážné části již během akčního potenciálu této buňky
2. Bzačíná až po skončení akčního potenciálu v této buňce
3. Cproběhne celá během absolutní refrakterní fáze této buňky
4. Dzačíná až po skončení absolutní refrakterní fáze v této buňce
24Normálně je energie pro srdeční činnost získávána v myokardu
1. Avýhradně oxidačním metabolismem
2. Bv klidu aerobně, při námaze anaerobně
3. Costatními anaerobními pochody
4. Dpřevážně anaerobní glykolýzou
25Tlak v srdečních komorách na konci diastoly je přibližně
1. Anulový
2. B80 mmHg
3. C20 mmHg
4. D40 mmHg
26O arteriálním řečišti mluvíme jako o
1) kapacitní části systému
2) odporové části systému
3) nízkotlaké části systému
4) vysokotlaké části systému
1. A2 a 4
2. B1 a 3
3. C3
4. D4
27Onkotický tlak plazmatických bílkovin v kapilárách je
1. A25 mmHg
2. B15 mmHg
3. C35 mmHg
4. D18 mmHg
28Rychlost proudění krve v kapilárách systémového oběhu je
1. Aasi 0,5-1 mm/s
2. Basi 2 m/s
3. Cje 2x větší než ve středních arteriích
4. Dneliší se příliš od rychlosti proudění v arteriích
29Co pozorujeme u respirační arytmie?
1. Azrychlení srdeční frekvence při nádechu
2. Bzpomalení srdeční frekvence při nádechu
3. Cnepravidelné dýchání
4. Džádná z uvedených odpovědí není správná
30Efektivní filtrační tlak v arteriální části kapilár systémového oběhu je
1. Avyšší než efektivní reabsorpční tlak
2. Bstejný jako efektivní reabsorpční tlak
3. Cnižší než efektivní reabsorpční tlak
4. Droven rozdílu mezi tlakem na začátku a na konci kapilár
31Periferní cévní odpor je vytvářen hlavně
1. Anapětím svalových vláken arterií
2. Bnapětím svalových vláken kapilár
3. Ctonem velkých arterií
4. Delasticitou cévní stěny
32Výše diastolického tlaku krve závisí za fyziologických podmínek hlavně na
1. Aperiferním odporu
2. Bviskozitě krve
3. Csystolickém objemu
4. Dpružnosti velkých cév
33Hypovolemie je snížený objem
1. Akrve
2. Bintracelulární tekutiny
3. Cextracelulární tekutiny
4. Dcelkového množství vody v těle
34V době, kdy se na EKG píše vlna T, probíhá v srdci
1. Arepolarizace komor
2. Brepolarizace SA uzlu
3. Cdepolarizace síní
4. Ddepolarizace komor
35Absolutní refrakterní fáze myokardu trvá
1. Aběhem depolarizace a části repolarizace
2. Bjen během depolarizace
3. Cpo dobu repolarizace myokardu
4. Dběhem depolarizace a celé repolarizace
36Minutový výdej srdeční se při maximální srdeční zátěži zvětuje
1. A5-7x
2. B1-2x
3. C12-20x
4. D2-4x
37Systolický tlak v pravé komoře je normálně asi
1. A25 mmHg
2. B80 mmHg
3. C5 mmHg
4. D120 mmHg
38Optimální tlak v levé komoře na vrcholu systoly je u mladého zdravého jedince normálně asi
1. A110-120 mmHg
2. B40-50 mmHg
3. C140-150 mmHg
4. D60-70 mmHg
39Během ejekční fáze srdce vypuzuje krev
1. Az komor do velkých tepen
2. Bpo celou dobu stejnou rychlostí
3. Cžádná odpověď není správná
4. Dz počátku pomalu a ke konci rychleji
40Průtok krve cévou při stejném tlakovém rozdílu mezi jejími konci je přímo úměrný
1. Ačtvrté mocnině poloměru cévy
2. Bprůměru cévy
3. Cpoloměru cévy
4. Ddruhé odmocnině průměru cévy
41Tlak krve na venózním konci kapiláry systémového oběhu je
1. A15-20 mmHg
2. B25-30 mmHg
3. C30-35 mmHg
4. D20-25 mmHg
42Celý akční potenciál komor je na EKG křivce v
1. Aintervalu QT
2. Bvlně T
3. Ckomplexu QRS
4. Dintervalu PQ
43Srdeční revoluce (cyklus) při frekvenci 60/min trvá
1. A1 s
2. B0,5 s
3. C2 s
4. D1,5 s
44Sinusový uzel je normálně udavatelem srdečního rytmu z tohoto důvodu
1. Amá nejrychlejší spontánní depolarizaci
2. Bvysílá nejsilnější podněty
3. Cmá nejdelší spontánní depolarizaci
4. Dvysílá vzruchy v konstantní frekvenci
45Bainbridgeův reflex je
1. Avšechna tvrzení platí
2. Bvede ke zrychlení srdeční frekvence
3. Cvyvolán napnutím pravé síně
4. Ddochází při něm ke krátkodobému poklesu tonu parasympatiku
46Kritická tepová frekvence, při které se začíná výrazně snižovat minutový srdeční objem je
1. A180/min
2. B120/min
3. C230/min
4. D140/min
47Nejdůležitější kardiální vazomotorické centrum je umístěno
1. Av pontu a prodloužené míše
2. Bv kůře mozkové
3. Cv hypotalamu
4. Dv mozečku
48Aktivní elektroda v hrudním svodu V4 je umístěna
1. A5. mž medioklavikulárně vlevo
2. B4. mž parasternálně vlevo
3. C5. mž ve střední axilární čáeř vlevo
4. D4. mž parasternálně vpravo
49Depolarizace pracovního myokardu začíná
1. Aotevřením kanálu pro sodné ionty
2. Botevřením kanálu pro vápenaté ionty
3. Cotevřením kanálu pro draselné ionty
4. Duzavřením kanálu pro sodné ionty
50Srdeční sval se odlišuje od kosterního tím, že
1) není příčně prhovaný
2) kontraktní elementy obsahují aktin a myosin
3) delším trvání refrakterní fáze
4) získává práci převážně anaerobním metabolismem
1. A3
2. B4
3. C1 a 3
4. D1 a 2
51Normální klidový tepový objem u člověka činí
1. A60-80 ml
2. B35-50 ml
3. C100-120 ml
4. D20-30 ml
52Při utržení sraženiny v pravé srdeční síni dojde k jejímu zanesení do
1. Amalého oběhu
2. Bv. portae
3. Cvelkého oběhu
4. Da. femoralis
53Pozitivní vliv na tok krve směrem k pravé komoře srdeční má
1) činnost svalstva DK
2) pulzace tepen
3) inspirační fáze dechového cyklu
4) žilní chlopně
1. Avšechna tvrzení platí
2. B4
3. C3
4. D1 a 2
54Končetinový bipolární svod II zaznamenává rozdíl potenciálů mezi elektrodami umístěnými na
1. Apravé ruce a levé noze
2. Blevé noze a pravé ruce
3. Clevé ruce a levé noze
4. Dpravé ruce a levé ruce
55Období, po které je srdeční sval nedráždivý na další podněty se nazývá
1. Aabsolutní refrakterní fáze
2. Brepolarizace
3. Crelativní refrakterní fáze
4. Džádná odpověď není správná
56Po dobu relativní refrakterní fáze srdečního svalu
1. Adepolarizace vyvolává jen nadprahový podnět
2. Bnelze vyvolat novou depolarizaci
3. Cvyvoláme podráždění jen dlouhotrvajícím podnětem
4. Dmožno vyvolat podráždění i podprahovýým podnětem
57Minutový srdeční výdej je roven
1. Asoučtu srdeční frekvence a tepového objemu
2. Bsoučtu systolického objemu levé i pravé komory
3. Cobjemovému zlomku krve vypuzené za 1 minutu z celkového objemu krve v levé komoře
4. Dsoučtu konečného systolického i konečného diastolického objemu levé komory v 1 minutě
58Tlak měřený nad úrovní srdce (např. nad a. brachilalis při vzpažení) je v porovnání s tlakem v úrovni srdce
1. Anižší
2. Bvyšší
3. Cstejný
4. Dzávisí na teplotě okolí
59Tlak měřený pod úrovní srdce (např. a. brachialis vleže, když je paže volně položená pod úrovní lehátka) je v porovnání s tlakem v úrovni srdce
1. Avyšší
2. Bnižší
3. Cstejný
4. Dzávisí na teplotě okolí
60V době, kdy se na EKG píšeš vlna P, probíhá v srdci
1. Adepolarizace síní
2. Bdepolarizace SA uzlu
3. Cdepolarizace AV uzlu
4. Ddepolarizace Hissova svazku
61Jaké jsou vlastnosti srdeční převodní soustavy
1) schopnost rytmicky vytvářet vzruchy
2) schopnost kontrakce
3) schopnost trvale udržet diastolické napětí
4) její buňky nejsou schopny kontrakce
1. A1 a 4
2. B1 a 2
3. C2 a 3
4. D3
62K útlumu sympatiku ve vazomotorických centrech mozkového kmene dochází při zvýšení
1. Atlaku karotického sinu
2. Bžádná odpověď není správná
3. Caktivity osmoreceptorů
4. Daktivity renin-angiotenzního systému
63Směrem do periferie v arteriální části krevního řečiště
1) dochází k nárůstu rychlosti krevního proudu
2) dochází k poklesu rychlosti krevního proudu
3) se tlak po arterioly výrazně nemění
4) je výrazný rozdíl tlaku mezi velkými tepnami a arteriolami
1. A2 a 4
2. B1 a 3
3. C1 a 4
4. D4
64Negativní působení na venózní tok DKK může mít
1. Ahydrostatický tlak krve
2. Bčinnost svalstva DK
3. Cžilní chlopně
4. Daktivita hladkých svalových vláken ve venózním řečišti
65Střední krevní tlak
1. Aprůměrný tlak v cévách po celou dobu srdečního cyklu
2. Brozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem
3. Cžádná odpověď není správná
4. Dse vypočítá jako průměr ze systoly a diastoly
66V okamžiku otevření chlopní mezi levou komorou a aortou je tlak v komoře
1. Alehce vyšší jak v aortě
2. Bmenší než v aortě
3. Clehce nižší jak v aortě
4. Dsemilunární chlopně se ihned otvírají na začátku systoly
67Na EKG se zobrazují
1. Azměny elektrického pole srdce v čase
2. Buzavírání chlopní
3. Csystola a diastola
4. Dvšechny tvrzení platí
68Písmenem S označujeme v komorovém komplexu
1. Anegativní kmit následující po prvním pozitivním kmitu
2. Bprvní pozitivní kmit
3. Cprvní negativní kmit
4. Dpozitivní kmit následující po negativním kmitu
69Jaký vliv má stimulace parasympatiku na srdce?
1) snížení frekvence
2) zvýšení frekvence
3) prodloužení vedení vzruchu v AV uzlu
4) zkrácení doby vedení vzruchu v AV uzlu
1. A1 a 3
2. B1
3. C2 a 4
4. D2
70Druhá srdeční ozva vzniká
1. Apři uzavření semilunárních chlopní
2. Bpři uzavření cípatých chlopní
3. Cpři systole síní
4. Dpři otevření poloměsíčitých chlopní
71Z objemu krve obsaženého v systémovém oběhu je v kapilárách asi
1. A5-10 %
2. B25-30 %
3. C15-20 %
4. D2-3 %
72Spontánní rytmus SA uzlu je
1. A70/min
2. B80/min
3. C30/min
4. D40/min
73Jak vliv má stimulace sympatiku na srdce?
1) pozitivní chronotropní
2) pozitivní ionotropní
3) negativní chronotropní
4) negativní ionotropní
1. A1 a 2
2. B1 a 4
3. C3 a 4
4. D2 a 3
74K čemu vede zvýšení metabolismu v určité tkání (např. mozkové) z hlediska regulace krevního oběhu?
1. Avazodilatace
2. Bvazokonstrikce
3. Czvýšení TK
4. Dprůtok krve danou tkání se nemění
75Goldbergovy svody jsou standardně označeny
1. AaVR, aVL, aVF
2. BI, II, III
3. CV1-V6
4. DVR, VL, VF
76Spontánní rytmus AV uzlu je
1. A40/min
2. B70/min
3. C30/min
4. D60/min
77Během ejekční fáze jsou chlopně
1. Acípaté uzavřeny a semilunární otevřeny
2. Bsemilunární uzavřeny a cípaté otevřeny
3. Csemilunární i cípaté otevřeny
4. Dsemilunární i cípaté uzavřeny
78Zvýšení tlaku v karotickém sinu vede k
1. Areflexní bradykardii
2. Bpoklesu venózního tlaku krve
3. Czvýšení frekvence
4. Džádná odpověď není správná
79Celkové regulační mechanismy krevního oběhu
1. Avšechna tvrzení platí
2. Bzajišťují zachování minutového srdečního výdeje
3. Cregulují periferní cévní odpor
4. Djsou většinou nadřazeny místním regulačním mechanismům oběhu
80Akční potenciál pracovního myokardu se liší od akčního potenciálu kosterního svalu
1. Afází plato
2. Bdepolarizací
3. Crepolarizací
4. Džádná odpověď není správná
81Během srdeční kontrakce nové podráždění
1. Anelze vytvořit
2. Bvyvolme tetanickým podrážděním
3. Cvyvoláme sumací podnětů
4. Dvyvoláme superpozicí
82Tlak v arteriích velkého oběhu je v porovnání s tlakem v arteriích malého oběhu
1. A5x vyšší
2. B2,5x nižší
3. C2,5x vyšší
4. Dprakticky totožný
83Jak ovlivní nadbytek vápníku práci srdce?
1. Azvýší se spazmy srdečního svalu
2. Bsníží se síla stahu
3. Cžádná odpověď není správná
4. Dsníží se frekvence, může být až zástava
84Uzavřením semilunárních chlopní
1. Azačíná fáze izovolumické relaxace
2. Bzačíná fáze vypuzovací
3. Czačíná fáze izovolumické kontrakce
4. Dkončí fáze plnící
85Tlak krve uvnitř komor dosáhne nejvyšší hodnoty
1. Aběhem ejekční fáze
2. Bna začátku izovolumické relaxace
3. Cna začátku izovolumické kontrakce
4. Dna konci izovolumické kontrakce
86Otevřením semilunárních chlopní začíná fáze
1. Avypuzování
2. Bplnící
3. Cizovolumické kontrakce
4. Dizovolumické relaxace
87Absolutní refrakterní fáze v buňkách pracovního myokardu je
1. Ado okamžiku repolarizace membrány na hodnotu asi -40 mV
2. Bpřibližně polovinu doby trvání relativní refrakterní fáze
3. Cjen po dobu depolarizace a fáze plato
4. Daž do skončení fáze repolarizace
88Vazokonstrikční tonus sympatiku se s níží při zvýšení
1. Atlaku v karotickém sinu
2. Baktivity osmoreceptorů
3. Caktivity renin-angiotenzinvého systému
4. Džádná odpověď není správná
89Korotkovovy šelesty jsou vyvolány
1. Apřerušovaným turbulentním prouděním krve
2. Bpulzovou vlnou
3. Ctlakovou vlnou
4. Dsrdečními ozvami
90Největší část objemu cirkulující krve je obvykle lokalizována
1. Ave velkých žilách
2. Bv srdci
3. Cv kapilárách
4. Džádná odpověď není správná
91Podráždění se v myokardu přenáší z buňky na buňku
1. Alokálními elektrickými proudy
2. Bprostřednctvím katecholaminů
3. Cprostřednictvím acetylcholinů
4. Dv předsíních katecholaminy, v komorách acetylcholinem
92Minutový výdej pravé a levé komory je
1. Astejný
2. Bpravé 2x větší než levé
3. Clevé 5x větší než pravé
4. Dlevé 2x větší než pravé
93Označte správnou odpověď
1. Avyšší hladina HDL snižuje riziko vzniku aterosklerózy
2. Bvyšší hladina HDL podporuje vznik aterosklerózy
3. Ckomponentou HDL je protein APO B (beta)
4. Dcholesterol dopravovaný v HDL směřuje převážně do tukové tkáně
94První ozva srdeční vzniká
1. Apři uzavření cípatých chlopní
2. Bpři uzavření semilunárních chlopní
3. Cpři otevření cípatých chlopní
4. Dpři otevření poloměsíčitých chlopní
95V době, kdy se na EKG píše úsek PQ, probíhá v srdci
1. Adepolarizace AV uzlu
2. Bdepolarizace SA uzlu
3. Cdepolarizace Hissova svazku
4. Ddepolarizace síní
96Volumoreceptory
1. Areagují na zvýšení objemu v nízkotlakém řečišti
2. Baktivují nepresorickou oblast
3. Czvyšuje SAT
4. Dsnižuje SAT
97Pletyzmografie = grafický záznam arteriálního pulzu
1. AVerdadero
2. BFalso

Información

Descripción: El usuario ha eliminado su información de asignaturas Test sobre Fyziologie - srdce a oběh, creado por Usuario eliminado el 13/05/2019.
Autor: Usuario eliminado
Idioma: English
Visitas: 55
Historial: Creado el 13 may 2019 · actualizado el 13 may 2019
Etiquetas: fyziologie srdce tlak oběhový systém el usuario ha eliminado su información de asignaturas
Valoración: Aún sin valoraciones
Valora este test
Valora este test

Fyziologie - srdce a oběh

Preguntas del test (97)

Información

Escríbenos

¿Qué te parece el nuevo diseño?