Pohlavní soustava, ontogeneze

POHLAVNÍ SOUSTAVA

ŽENSKÉ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ

VNITŘNÍ POHLAVNÍ ORGÁNY:

Vaječník (ovarium) je párová žláza. Obsahuje dřeň a kůru, ve které jsou folikuly, ze kterých dozrávají pohlavní buňky - vajíčka (oocyty). Během pohlavní zralosti ženy jich dozraje asi 400 a jsou uloženy ve zralých váčcích - Graafovy folikuly. Ty produkují estrogeny. Proces prasknutí folikulu a uvolnění vajíčka se nazývá ovulace. Prasklý Graafův folikul se mění na žluté tělísko, které produkuje progesteron, jež udržuje těhotenství. Pokud se vajíčko neoplodní, jde o žluté tělísko menstruační, pokud se oplodní, jde o žluté tělísko těhotenské, které vydrží déle, dokud jeho funkci nepřevezme placenta. V obou případech se žluté tělísko mění na bílé tělísko, které už hormony nevytváří.

Vejcovod je párová trubice dlouhá asi 13 cm, propojující dělohu s vaječníky. Ve vejcovodu se vajíčko popřípadě oplodní. Vajíčku trvá asi týden, než se peristaltickými pohyby dostane dělohy.

Děloha (uterus) je uložena mezi močovým měchýřem a konečníkem. Skládá se z těla (střední část), dna (horní část) a krčku (vstup), který směřuje do pochvy a tvoří děložní čípek.

Pochva (vagina) vede do dělohy. Buňky v její sliznici vytvářejí kyselinu mléčnou, která vytváří kyselé prostředí a hubí bakterie i spermie.

ZEVNÍ POHLAVNÍ ORGÁNY:

Velké stydké pysky (párové kožní vaky) a malé stydké pysky (párové kožní řasy), které jsou kolem ženského topořivého tělesa - poštěváčku (clitoris).

                                                                        

MENSTRUACE je cyklus opakující se asi každých 28 dní. První menstruace se nazývá menarche. Zastavení menstruace se nazývá menopauza.

• 1. fáze menstruační (4 - 5 dní): ztráta krve; ve vaječníku zanikne žluté tělísko a Graafův folikul s vajíčkem dozrává
• 2. fáze proliferační (5. - 14. den): vlivem estrogenu se obnovuje děložní sliznice a zraje Graafův folikul
• 3. fáze sekreční (14. - 27. den): ovulace; praská Graafův folikul a mění se na žluté tělísko, které vytváří progesteron, jenž připravuje dělohu na uhnízdění vajíčka; může dojít k oplození vajíčka
• 4. fáze ischemická: pokud k oplození nedojde, žluté tělísko zaniká, dochází k poklesu pohlavních hormonů a sliznice není pořádně prokrvená, proto odumírá, rozpadne se a je s krví vyplavována, dostaví se menstruace

Klimatérium = útlum funkce vaječníků = snížená funkce progesteronu a estrogenu. Zastavuje se menstruační cyklus (nepravidelný, slabý, až se zastaví = menopauza) a nastává ztráta plodnosti. Většinou je to období kolem 45. - 50. roku života, jsou ale i odchylky. Objevují se návaly horka, pocení, nespavost, náladovost, stárnutí pokožky, sklony k nadváze, může se objevit osteoporóza (řídnutí kostní tkáně).

                                                                        

MUŽSKÉ POHLAVNÍ ÚSTROJÍ

VNITŘNÍ POHLAVNÍ ORGÁNY:

Varle (testis, mn. testes) je párová žláza, jejíž hlavním úkolem je produkce hormonů a spermií (hlavička, krček a bičík). Uvnitř jsou semenotvorné kanálky, některé z nich ústí do nadvarlete. Nacházejí se tam Sertoliho buňky, které jsou důležité pro zrání spermií a Leydigovy buňky, které jsou pro tvorbu testosteronu.

Nadvarle (epididymis) slouží jako zásobárna spermií, kde dozrávají. Přechází v chámovod, což je asi 40 cm dlouhý párový kanálek spojující nadvarle s močovou trubicí, je tvořen hladkým svalstvem, které ovládá vypuzování spermií. Pokud jsou tam spermie moc dlouho, rozpadají se a jsou fagocytovány.

Semenný váček je párová žláza u močového měchýře nad prostatou. Produkují alkalický sekret, který přidává zajišťuje výživu a mobilitu spermiím.

Žláza předstojná (prostata) je nepárový orgán pod močovým měchýřem. Stejně jako semenné váčky produkuje sekret, který přidává na životaschopnosti spermií v děloze. 

ZEVNí POHLAVNÍ ORGÁNY:

Penis (pyj) se skládá z kořene, těla a žaludu. Má topořivá tělesa, což jsou dutinky, které se příležitostně plní krví a tím se orgán zvětšuje a tuhne.

Šourek je umístěn pod pyjem, nepárový kulovitý vak v půlce rozdělen, v každé polovině je jedno varle s nadvarletem. Je tam teplota o 4 stupně menší, což umožňuje správné zrání spermií.

Při pohlavním vzrušení dochází ke kontrakcím semenných váčků i prostaty a jejich obsah je vypuzován do močové trubice, kde se smísí se spermiemi a sekretem nadvarlat = ejakulát. Jde o zhruba 3 - 6 ml, přičemž 1 ml má 50 - 100 milionů spermií.

                                                                        

GAMETOGENEZE

Pohlavní buňka = gameta. Samičí gameta je vajíčko (ovum), samčí gameta je spermie. Obsahují haploidní sadu chromozomů - 23 chromozomů (22 autozomů, 1 gonozom - X nebo Y).

SPERMATOGENEZE probíhá v semenotvorných kanálcích varlete. Spermie vznikají ze zárodečné buňky - diploidní spermatogonie, která se dělí mitoticky a vzniknou diploidní spermatocyty I. řádu. Vstoupí do prvního meiotické dělení a vytváří se haploidní spermatocyty II. řádu. Ty se rozdělí (protože mají pořád zdvojené chromatidy) a vzniknou dvě haploidní spermatidy. Z každé spermatogonie vzniknou tedy 4 sperimatidy. Ty potom zrají do finální podoby spermie.

OOGENEZE probíhá v ovariích (vaječnících). Vajíčka vznikají z buněk v kůře vaječníků, zárodečné buňky = diploidní oogonie, ze kterých mitózou vzniknou diploidní oocyty I. řádu, které jsou v primordiálním folikulu, a ty potom vstupují do meiózy. Zrání těchto folikulů probíhá až v pubertě vlivem hormonů. Pokračuje meióza (metafáze) a vznikají dvě buňky - haploidní oocyt II. řádu (má zdvojené chromatidy) a pólocyt (rudimentální buňka). Druhé meiotické dělení je po ovulaci a dokončeno až po proniknutí spermie, kde z oocytu II. řádu vznikne vajíčko a druhé pólové tělísko, přičemž první pólocyt se dělí mitózou, ale potom jsou všechny tři vstřebány. 

                                                                      

TĚHOTENSTVÍ

OPLOZENÍ = k oplození dojde ve vejcovodu, kdy do vajíčka pronikne spermie a vznikne zygota, začne se rýhovat (tak už vznikají diploidní buňky) a usadí se v děloze = nidace. 

Dvouvaječná dvojčata vznikají oplozením dvou vajíček. 

Jednovaječná dvojčata vznikají oplozením jednoho vajíčka (jednou spermií), které se potom rozdělí na dvě.

                                                                      

TĚHOTENSTVÍ trvá přibližně 280 dní (40 týdnů) = 10 lunárních měsíců (4 týdny). HCG = human chorionic gonadotropin, je hormon, který produkuje embryo.

První trimestr:

• 1. - 3. týden: po oplodnění vajíčka vzniká morula a potom blastocysta (v ní jsou buňky, z kterých vše roste) a 6. den se usadí v děloze. Vzniká krevní propojení mezi matkou a embryem
• Embryonální období (3. - 8. týden): diferenciace buněk - vznikají zárodečné listy (ektoderm, mezoderm, entoderm), embryo je náchylné na vnější vlivy (alkohol, infekce, strava...). Asi během 24 dní po oplození je vyvinuto prvotní srdce ve tvaru S a embryem začne proudit krev
• Fetální období: výrazný růst plodu v amniové dutině, dítě je spojeno s placentou pomocí pupeční šňůry (umbilicus);

Druhý trimestr:

• 4. měsíc: slyší matčin hlas
• 5. měsíc: se začíná pohybovat, je možné určit pohlaví
• 6. měsíc: je plod aktivní

Třetí trimestr:

• 7. - 9. měsíc: vývoj stále pokračuje, pohyby dítěte jsou značné

Placenta (plodové lůžko) společně s plodovou vodou zajišťuje vývoj a růst plodu. Vzniká diferenciací fetálního základu plodových obalů, především z choria. S plodem je spojená pupečníkem (umbilicus) přibližně 50 cm dlouhým, ve kterém mají cévy spirálovitý průběh (jedna žíla, dvě tepny). Jejími úkoly jsou výměna krevních plynů, dodávání živin plodu, produkce hormonů, imunologická bariéra.

V pupeční šňůře jsou kolem jedné žíly obtočeny dvě tepny (vena umbilicalis, arteriae umbilicales) a kolem nich je Whartonův rosol. Z placenty do plodu je pupečníkem přiváděna krev bohatá na živiny a kyslík - část do jater, kde se zpracovávají živiny a část krve je odvedená do ductus venosus (venosus = spojuje dvě žíly), která játra obchází a tím se dostane do dolní duté žíly. Až do jater jde čistá okysličená krev, dále je smíšená. Po narození ductus zaniká.

                                                                      

ZÁRODEČNÉ LISTY se vytváří ve 3. týdnu těhotenství.

• Ektoderm: kůže a její deriváty (řasy, vlasy, chlupy, nehty), nervový systém, oči
• Mezoderm: svaly, kosti, kardiovaskulární systém (srdce, cévy, krev), lymfatický systém, močopohlavní systém
• Entoderm: dýchací soustava (hrtan, průdušnice, plíce), trávicí soustava mimo ústní dutiny a řitního otvoru (játra, žlučník, slinivka břišní, žaludek, tenké a tlusté střevo)

                                                                      

POROD se stanovuje přibližně na 266. den (38. týden) od oplodnění. Do 6 týdnů po porodu se tělo matky dává zpátky dohromady do původního stavu před oplodněním.

• předčasný: do ukončení 37. týdne (9. měsíc je 38. týden)
• v termínu: 38. - 42. týden
• opožděný: po 42. týdne

Fáze porodu:

• I. fáze: otvírací: začíná pravidelnými stahy dělohy, praskne plodová voda, sloužící k otevření děložního hrdla (to zaniká a pak vzniká děložní branka) a končí zaniknutím děložní branky; kontrakce nepřesahují 1-2/10 min
• II. fáze: vypuzovací
• III. fáze: porod placenty a plodových blan

                                                                        

VÝVOJ DÍTĚTE:

Prenatální:
Embryo: prvních 8 týdnů
Plod: 9. týden až po narození
Postnatální:
Novorozenec: do prvního měsíce (28 dní)
Kojenec: do prvních narozenin
Batole: 1. - 3. rok
Předškolák: 3. - 6. rok